Toto schema je sepsáno pro lepší přehled dle druhu, ne tedy jak jde za sebou během běžné výuky. Je sepsáno velmi stručně, bez udání dalších cviků v daných bodech, kterých je bezpočet.
Tato sestava v překladu znamená "12 technik" a skládá se z 12ti bojových aplikací vyňatých z ostatních sestav, především "dřevěného panáka". Má být základní sebeobranou, snadno naučitelnou pro nováčka, než se naučí Wing Chun jako takový. Některé z jednotlivých cviků, "San Sik", se naučil Mistr Sum Nung ve svém mládí od Mistra Cheung Bo (Fung Siu Ching ->Ngau Si ->Wai Yuk Sang -> Cheung Bo) ještě před tím, než začal s tréninkem u Velmistra Yuen Kay Shana, jiné pocházejí od Velmistra WongWuFonga a jeho syna Mistra Wong NimYi. Jednotlivé techniky jsou velmi jednoduché na provedení a zahrnují jak údery, tak úchopy, kopy a páky. Pro skalní příznivce zde jejich seznam (yale) :
1) Ji Ng Cheui - Pin San Cheui -
Gwai Bou
2) Jin Cheui
3) Duk Lung Cheui
4) Ngoi Lim
5) Noi Lim
6) Saan Ban Jeung
7) Daap Sau Tau Taan
8) Pok Yik Jeung
9) Cham Wu
10) Seung Laai Hei Sat
11) Bun Taan Bong Ha Jit Geuk
12) Fu Mei Geuk
Je vlastně první "pravou" sestavou Wing Chun Kung
fu. Zahrnuje základní principy
použití síly, navazování
kontaktu s protivníkem (Jip Sao) a žáka
učí používat
"představu". Bez této "představy" je sestava
pouhým mácháním rukou do
vzduchu
a pro žáka pak ani nemá význam. Je
důležité znát směr
směřování síly, odkud
vychází,
čím ji podpořit atd... Obvykle je cvičena třemi způsoby: na
protažení a uvolnění, dynamicky
s výbušnou silou a jako "vnitřní"
cvičení s důrazem na
dýchání a "představu".
Počtem nebo provedením pohybů se poněkud
liší od všeobecně
známé verze hong kongské
(Yip Manovy linie). Na první pohled třeba
prováděním "Huen Sao" na druhou stranu
(ačkoliv tak to dělají i nejstarší Yip
Manovi žáci ve Fatshanu jako např. Lun Kai Sifu a
ostatní linie),
či plynulostí toku síly a energie v
jednotlivých pohybech. Celkově je tato verze
o něco obsažnější.
Chum Kiu
Tato druhá sestava se zabývá
použitím rotací těla a síly z toho
plynoucí, prací s těžištěm těla a
"dlouhou sílou", různými kroky a
úkroky, kopy a páčením. Pohyby,
které se několikrát po sobě opakují,
mají pokaždé
jinou myšlenku i použití, a tak sestava na pohled
nudná a málo efektní je ve
skutečnosti nabitá "technikami" a "myšlenkami".
Biu Ji
Třetí sestava Wing Chun kung fu je často
nazírána jako "zničující",
"smrtící",
"tajná", "nejpokročilejší" apod... Je
to jen sestava, která navazuje na předchozí
myšlenky a principy. Nácvik a použití
"krátké",
výbušné síly, porazy,
přehozy,
údery lokty a podobně jako Siu Nim Tau, téměř na
místě bez kroků sem a tam.
Hong Jong
Ještě dříve než se žák
postaví ke skutečnému "dřevěnému
panákovi", naučí se
celou sestavu v provedení do vzduchu. Všechny
pohyby může tedy provést až do
konce v jejich plném rozsahu a v plné
síle. Co se týče jednotlivých pohybů,
jsou shodné bez i s použitím
"dřevěného panáka". Důležitý je
plynulý a svižný
přechod ve všech pohybech bez
zaváhání.
Teng Huen Sau
Ratanový kruh jako pomůcku při nácviku
kung fu používá mnoho různých stylů.
Wing Chun používá kruh o průměru zhruba 25 cm
(+/- dle uživatele)
na posílení určitých jak
obranných tak útočných pohybů.
Cvičení obsahuje 15 "technik",
které se pak procvičují ve velkých
opakováních izolovaně. Cvičencům rapidně
vzrůstá
síla a výbušná energie.
Dále cvičení s kruhem
pomáhá k uvědomění si
držení
rukou před tělem a zesílení "Kiu Sao" -
překonání pozice a držení rukou
protivníka.
Cviků se dá pochopitelně cvičit nepočítaně, dle
gusta a potřeby cvičence.
Faai Ji Gung
Je další z tradičních způsobů
posilování v kung fu, který je
společný pro mnoho
stylů. Cvičení zahrnuje držení svazku
jídelních hůlek (či podobného
materiálu) v obou rukou a jejich různé
překrucování v různých směrech před
tělem. Cviky obsahují i kroky. Účelem je
posílení
úchopu, zápěstí a
předloktí.
Muk Yan Jong
Kdo by neznal cvičení na "dřevěném
panákovi"! Tuto pomůcku používá mnoho
stylů
různých bojových umění po
celém světě - není tedy specialitou z
Číny. Některé
styly kung fu mají této pomůcky mnoho druhů a
typů, Wing Chun,
většina škol tohoto stylu, pouze jeden a jednu
sestavu. Někdy se hovoří o
"108 pohybech" nebo "116" (v Yuen Kai Shan
školách o 155 pohybech...) atd... a
každá z těchto sestav má být ta
jediná
pravá a originální. Pravdou
však je, že každý Mistr během své
učitelské dráhy
může různě sestavu pozměňovat dle momentálních
úmyslů a nápadů. Viz například
světoznámý Yip Man, který vpodstatě
naučil každého svého žáka sestavu
jinak!
Cviky na "dřevěném panákovi" zahrnují
určité kombinace kroků a pohyby rukou, působení
síly apod. Slouží k několika účelům
zároveň : svižnému a plynulému
přecházení
z "techniky na techniku" na velmi blízkou
vzdálenost, představa silného
protivníka, otužení končetin...
Panák slouží na trénink
různých úderů a kopů, které by s
partnerem nebyli možné
v plné síle a dlouhodobě. Panák
trpělivě snáší všechny
rány, aniž by mu ublížily.
Trénink pochopitelně není jen tupým
tlučením, má své určité
principy a myšlenky.
Juk Jong
"Bambusový panák" má dvě
různé podoby. Jedna z nich jsou prosté dvě
bambusové tyče vyrůstající
za sebou. Cvičenec stojí před nimi a střídavě
úderem (Ji Ng Cheui) zároveň během
úderu
přední bambus odtlačuje do strany a zadním
úderem trefuje. Další cviky opět
využívají odražení bambusu a
různé reakce na jeho pohyb. Druhá podoba
"bambusového
panáka" je deska připevněná na zeď s několika
otvory, do nichž jsou zasunuty
bambusové tyče délky rukou. Na nich cvičenec
provádí různé techniky a
využívá
pružnost bambusu. Některé Wing Chun školy
cvičí na "Juk Jong" i sestavu. Tato podoba
"bambusového panáka" je specialita
škol linie Mistra Yuen Chai Wan "Sheh Ying Wing Chun"
-"Hadí styl Wing Chun" (Ng Mui->Yim Wing
Chun->Leung Bok Chau-> Law Man Kung
->Kok Bo Chuen->Yuen Chai Wan (bratr Yuen Kay Shana) a
cvičí se v ní celkem 12 technik - 8 pohybů rukou
a 4 nohami.
Saam Sing Jong (Geuk Jong)
Jsou do země zapuštěné tři kůly na
půdorysu trojúhelníku, zhruba do
výšky pasu vysoké.
Slouží k procvičení všech druhů kopů,
obloukových kroků-podmetů a krokových
kombinací. Stoupá síla
v provádění kopů, stabilita a orientace v
prostoru během pohybu.
Hang Je Paang
"Mnišská hůl" je zhruba
dvoumetrová tyč, u které se k boji
využívají oba konce.
Sestava obsahuje velmi jednoduché techniky a silně se
odlišuje od druhé sestavy
s dlouhou tyčí. Velmistr Wong WuFong (MaiGeiWong) se tyto
techniky s holí naučil od svého
Mistra Wong Jing. Techniky jsou velmi bojovně orientovány
bez zbytečných efektních
prvků.
Luk Dim Bun Gwan
"Šest a půl techniky" dlouhé tyče je
klasická sestava Wing Chun kung fu a její
techniky dle pověsti byly původně součástí kung
fu Mistra Chi Shim z Shaolinského
kláštera. Délka tyče se pohybuje mezi
2,5m až k 3,5m, je konická a k boji
používá
pouze jednoho, užšího konce. Techniky silně
připomínají použitím boj s
kopím.
Dlouhá tyč se navíc používá
jako doplňkový nástroj k
posilování formou
různého bodání a jiných
úkonů do vzduchu, držíce tyč za
slabší, lehčí konec. Sestava
postrádá jakékoliv efektní
prvky, provádí se téměř na
místě a skládá se převážně
z bodání, srážení a
odrážení imaginární
jiné tyče. Vedle sestavy se s tyčí
cvičí
přetlačovací cvičení "Chi Gwan" (viz
níže).
Yee Ji Kim Yeung Dyut Ming Dou
"Dvojité smrtící nože" jsou
často nahlíženy jako velké "tajemství"
Wing Chun Kung fu.
Jedná se o párovou zbraň, dva asi 40 cm
dlouhé nože s velmi širokým
ostřím a
šavlovitým krytem na
zápěstí. Někdy jsou
nazývány "Motýlí nože".
Jejich použití
v podstatě není klasické
"šermování",
spíše slouží jako
prodloužení rukou. Sestava
se skládá z několika seků, bodů a
krokových variací.
Saan Sik / Saan Sau
Vyňaté techniky ze sestav cvičené v cvicích a
volném použití i volný cvičný boj/sparring.
Daan Chi Sau, Sheung Chi Sau, Chi Gwan
Podobně jako jiné styly
(nejznámější asi Tai Ji Quan) tak i
Wing Chun kung fu
má svoje "přetlačovací" cviky.
Základní a v zásadě nijak
složité cvičení
pro nové žáky je "Daan Chi Sau",
cvičení jednou rukou, posléze "Sheung Chi Sau"
s oběma rukama. Některé cviky jsou pevně dané a
mají za úkol naučit žáka
podvědomě reagovat na směr, intenzitu a změnu
směřování síly a úderů
protivníka, jsou-li
ruce obou soupeřů v kontaktu. Postupně se pevně dané cviky
různě kombinují
až se cvičení změní v naprosto "volný"
sparring, kdy žáci jednají dle
principů stylu, technika "ztrácí podobu" a je
zaměněna za "reagování".
Chi Sau se pochopitelně necvičí na místě,
nýbrž v pohybu všemi směry, s
veškerými údery
i s kopy, podmety, použitím loktů,
klinčování, páčení apod...
Některé školy mají
vytvořeny celé Chi Sau "sekce" či "programy", kdy si
žák musí krok od kroku pamatovat soubor
pohybů a tím se má docílit
kýženého výsledku, schopnosti reagovat
na různé
podněty. Tradiční školy
žádné pevně dané "sekce" nebo
"programy" nemají a necvičí,
neb se pak již nejedná o reakci, nýbrž o
provedení zapamatovaného pohybu zcela
proti původní myšlence "Chi Sau".
Cvičení by mělo probíhat velmi uvolněně -
ovšem
s pružinovitým pnutím v rukou směrem na
protivníka, nebo jakoukoliv částí
těla,
je-li v kontaktu. Žák by měl využívat,
svádět, přesměrovat, přerušit sílu
protivníka
či se jí podvolit a přidat svoji. Mnohdy se Chi Sau
přisuzuje větší význam než doopravdy
má a některé školy dokonce
cvičí jakési "Chi Sau proti Chi Sau". Chi Sau je
forma
sparringu Wing Chun, provedení principů v praxi
aplikací.
Podobné cvičení se později
provádí i s dlouhou tyčí, tzv. "Chi Gwan".
Dva cvičenci stojíce proti sobě zkříží
tyče a techniky ze
sestavy procvičují reagováním na
způsob užití tyče protivníkem.
Jaam Jong Gung, San Hei Gwai Yun Gung
Jsou takzvaně "vnitřní" cviky Wing Chun,
které žák cvičí od
úplného začátku. Slouží na
probuzení síly celého těla,
koncentraci, procvičení
"myšlenky", uvolnění a v neposlední
řadě je to dobré zdravotní cvičení.