Gwongjau WingChunKuen
(v linii učitelů : Yuen Kay Shan – Wong Jing + Sam Nang + Pan Chao – Wong Wu Fong – Wong Nim Yi)
- Sup Yee Lou – sestava, cviky ve dvojici, vyňaté cviky z ostatních sestav, základní sebeobrana
- Siu Nim Tau – základní sestava, navazování kontaktu
- Chum Kiu – sestava s kroky a kopy, princip „dlouhé síly“
- Biu Ji – sestava s principem „krátké síly“
- Hong Jong – sestava „dřevěného panáka“ do vzduchu
Cvičení s pomůckami
- Teng Huen Sau- cviky s kruhem navlečeným na loktech, na posílení technik a výbušnou sílu
- Faai Ji Gung – cviky se svazkem hůlek na posílení úchopu, předloktí apod…
- Muk Yan Jong – sestava na dřevěném panákovi
- Juk Jong – „bambusový panák“
- Saam Sing Jong (Geuk Jong) – tři kůly na nácvik kopů
Sestavy se zbraněmi
- Hang Je Paang – „mnišská hůl“, sestava se středně dlouhou tyčí používající oba konce
- Luk Dim Bun Gwan – „šest a půl techniky“, sestava s dlouhou tyčí používající pouze jeden konec
- Yi Ji Kim Yeung Dyut Ming Dou – sestava s dvěma krátkými noži (vzhledem připomínajícími sekáčky)
Cvičení ve dvojicích
- Saan Sik/ Saan Sau – vyňaté cviky, základní sebeobrana
- Daan Chi Sau – cviky s použitím pouze jedné ruky
- Sheung Chi Sau – cviky s použitím obou rukou, jak dané cviky, tak naprosto volný sparring i s kroky
- Chi Gwan – nácvik boje s tyčemi
Cviky na „vnitřní sílu“
- Jaam Jong Gung
- San Hei Gwai Yun Gung
Toto schema je sepsáno pro lepší přehled dle druhu, ne tedy jak jde za sebou během běžné výuky. Je sepsáno velmi stručně, bez udání dalších cviků v daných bodech, kterých je bezpočet.
Sup Yee Lou
Tato sestava v překladu znamená „12 technik“ a skládá se z 12ti bojových aplikací vyňatých z ostatních sestav, především „dřevěného panáka“. Má být základní sebeobranou, snadno naučitelnou pro nováčka, než se naučí Wing Chun jako takový. Některé z jednotlivých cviků, „San Sik“, se naučil Mistr Sum Nung ve svém mládí od Mistra Cheung Bo (Fung Siu Ching ->Ngau Si ->Wai Yuk Sang -> Cheung Bo) ještě před tím, než začal s tréninkem u Velmistra Yuen Kay Shana, jiné pocházejí od Velmistra WongWuFonga a jeho syna Mistra Wong NimYi. Jednotlivé techniky jsou velmi jednoduché na provedení a zahrnují jak údery, tak úchopy, kopy a páky. Pro skalní příznivce zde jejich seznam (yale) :
1) Ji Ng Cheui – Pin San Cheui – Gwai Bou
2) Jin Cheui
3) Duk Lung Cheui
4) Ngoi Lim
5) Noi Lim
6) Saan Ban Jeung
7) Daap Sau Tau Taan
8 ) Pok Yik Jeung
9) Cham Wu
10) Seung Laai Hei Sat
11) Bun Taan Bong Ha Jit Geuk
12) Fu Mei Geuk
Siu Nim Tau
Je vlastně první „pravou“ sestavou Wing Chun Kung fu. Zahrnuje základní principy použití síly, navazování kontaktu s protivníkem (Jip Sao) a žáka učí používat „představu“. Bez této „představy“ je sestava pouhým mácháním rukou do vzduchu a pro žáka pak ani nemá význam. Je důležité znát směr směřování síly, odkud vychází, čím ji podpořit atd… Obvykle je cvičena třemi způsoby: na protažení a uvolnění, dynamicky s výbušnou silou a jako „vnitřní“ cvičení s důrazem na dýchání a „představu“. Počtem nebo provedením pohybů se poněkud liší od všeobecně známé verze hong kongské (Yip Manovy linie). Na první pohled třeba prováděním „Huen Sao“ na druhou stranu (ačkoliv tak to dělají i nejstarší Yip Manovi žáci ve Fatshanu jako např. Lun Kai Sifu a ostatní linie), či plynulostí toku síly a energie v jednotlivých pohybech. Celkově je tato verze o něco obsažnější.
Chum Kiu
Tato druhá sestava se zabývá použitím rotací těla a síly z toho plynoucí, prací s těžištěm těla a „dlouhou sílou“, různými kroky a úkroky, kopy a páčením. Pohyby, které se několikrát po sobě opakují, mají pokaždé jinou myšlenku i použití, a tak sestava na pohled nudná a málo efektní je ve skutečnosti nabitá „technikami“ a „myšlenkami“.
Biu Ji
Třetí sestava Wing Chun kung fu je často nazírána jako „zničující“, „smrtící“, „tajná“, „nejpokročilejší“ apod… Je to jen sestava, která navazuje na předchozí myšlenky a principy. Nácvik a použití „krátké“, výbušné síly, porazy, přehozy, údery lokty a podobně jako Siu Nim Tau, téměř na místě bez kroků sem a tam.
Hong Jong
Ještě dříve než se žák postaví ke skutečnému „dřevěnému panákovi“, naučí se celou sestavu v provedení do vzduchu. Všechny pohyby může tedy provést až do konce v jejich plném rozsahu a v plné síle. Co se týče jednotlivých pohybů, jsou shodné bez i s použitím „dřevěného panáka“. Důležitý je plynulý a svižný přechod ve všech pohybech bez zaváhání.
Teng Huen Sau
Ratanový kruh jako pomůcku při nácviku kung fu používá mnoho různých stylů. Wing Chun používá kruh o průměru zhruba 25 cm (+/- dle uživatele) na posílení určitých jak obranných tak útočných pohybů. Cvičení obsahuje 15 „technik“, které se pak procvičují ve velkých opakováních izolovaně. Cvičencům rapidně vzrůstá síla a výbušná energie. Dále cvičení s kruhem pomáhá k uvědomění si držení rukou před tělem a zesílení „Kiu Sao“ – překonání pozice a držení rukou protivníka. Cviků se dá pochopitelně cvičit nepočítaně, dle gusta a potřeby cvičence.
Faai Ji Gung
Je další z tradičních způsobů posilování v kung fu, který je společný pro mnoho stylů. Cvičení zahrnuje držení svazku jídelních hůlek (či podobného materiálu) v obou rukou a jejich různé překrucování v různých směrech před tělem. Cviky obsahují i kroky. Účelem je posílení úchopu, zápěstí a předloktí.
Muk Yan Jong
Kdo by neznal cvičení na „dřevěném panákovi“! Tuto pomůcku používá mnoho stylů různých bojových umění po celém světě – není tedy specialitou z Číny. Některé styly kung fu mají této pomůcky mnoho druhů a typů, Wing Chun, většina škol tohoto stylu, pouze jeden a jednu sestavu. Někdy se hovoří o „108 pohybech“ nebo „116“ (v Yuen Kai Shan školách o 155 pohybech…) atd… a každá z těchto sestav má být ta jediná pravá a originální. Pravdou však je, že každý Mistr během své učitelské dráhy může různě sestavu pozměňovat dle momentálních úmyslů a nápadů. Viz například světoznámý Yip Man, který vpodstatě naučil každého svého žáka sestavu jinak! Cviky na „dřevěném panákovi“ zahrnují určité kombinace kroků a pohyby rukou, působení síly apod. Slouží k několika účelům zároveň : svižnému a plynulému přecházení z „techniky na techniku“ na velmi blízkou vzdálenost, představa silného protivníka, otužení končetin… Panák slouží na trénink různých úderů a kopů, které by s partnerem nebyli možné v plné síle a dlouhodobě. Panák trpělivě snáší všechny rány, aniž by mu ublížily. Trénink pochopitelně není jen tupým tlučením, má své určité principy a myšlenky.
Juk Jong
„Bambusový panák“ má dvě různé podoby. Jedna z nich jsou prosté dvě bambusové tyče vyrůstající za sebou. Cvičenec stojí před nimi a střídavě úderem (Ji Ng Cheui) zároveň během úderu přední bambus odtlačuje do strany a zadním úderem trefuje. Další cviky opět využívají odražení bambusu a různé reakce na jeho pohyb. Druhá podoba „bambusového panáka“ je deska připevněná na zeď s několika otvory, do nichž jsou zasunuty bambusové tyče délky rukou. Na nich cvičenec provádí různé techniky a využívá pružnost bambusu. Některé Wing Chun školy cvičí na „Juk Jong“ i sestavu. Tato podoba „bambusového panáka“ je specialita škol linie Mistra Yuen Chai Wan „Sheh Ying Wing Chun“ -„Hadí styl Wing Chun“ (Ng Mui->Yim Wing Chun->Leung Bok Chau-> Law Man Kung ->Kok Bo Chuen->Yuen Chai Wan (bratr Yuen Kay Shana) a cvičí se v ní celkem 12 technik – 8 pohybů rukou a 4 nohami.
Saam Sing Jong (Geuk Jong)
Jsou do země zapuštěné tři kůly na půdorysu trojúhelníku, zhruba do výšky pasu vysoké. Slouží k procvičení všech druhů kopů, obloukových kroků-podmetů a krokových kombinací. Stoupá síla v provádění kopů, stabilita a orientace v prostoru během pohybu.
Hang Je Paang
„Mnišská hůl“ je zhruba dvoumetrová tyč, u které se k boji využívají oba konce. Sestava obsahuje velmi jednoduché techniky a silně se odlišuje od druhé sestavy s dlouhou tyčí. Velmistr Wong WuFong (MaiGeiWong) se tyto techniky s holí naučil od svého Mistra Wong Jing. Techniky jsou velmi bojovně orientovány bez zbytečných efektních prvků.
Luk Dim Bun Gwan
„Šest a půl techniky“ dlouhé tyče je klasická sestava Wing Chun kung fu a její techniky dle pověsti byly původně součástí kung fu Mistra Chi Shim z Shaolinského kláštera. Délka tyče se pohybuje mezi 2,5m až k 3,5m, je konická a k boji používá pouze jednoho, užšího konce. Techniky silně připomínají použitím boj s kopím. Dlouhá tyč se navíc používá jako doplňkový nástroj k posilování formou různého bodání a jiných úkonů do vzduchu, držíce tyč za slabší, lehčí konec. Sestava postrádá jakékoliv efektní prvky, provádí se téměř na místě a skládá se převážně z bodání, srážení a odrážení imaginární jiné tyče. Vedle sestavy se s tyčí cvičí přetlačovací cvičení „Chi Gwan“ (viz níže).
Yee Ji Kim Yeung Dyut Ming Dou
„Dvojité smrtící nože“ jsou často nahlíženy jako velké „tajemství“ Wing Chun Kung fu. Jedná se o párovou zbraň, dva asi 40 cm dlouhé nože s velmi širokým ostřím a šavlovitým krytem na zápěstí. Někdy jsou nazývány „Motýlí nože“. Jejich použití v podstatě není klasické „šermování“, spíše slouží jako prodloužení rukou. Sestava se skládá z několika seků, bodů a krokových variací.
Saan Sik / Saan Sau
Vyňaté techniky ze sestav cvičené v cvicích a volném použití i volný cvičný boj/sparring.
Daan Chi Sau, Sheung Chi Sau, Chi Gwan
Podobně jako jiné styly (nejznámější asi Tai Ji Quan) tak i Wing Chun kung fu má svoje „přetlačovací“ cviky. Základní a v zásadě nijak složité cvičení pro nové žáky je „Daan Chi Sau“, cvičení jednou rukou, posléze „Sheung Chi Sau“ s oběma rukama. Některé cviky jsou pevně dané a mají za úkol naučit žáka podvědomě reagovat na směr, intenzitu a změnu směřování síly a úderů protivníka, jsou-li ruce obou soupeřů v kontaktu. Postupně se pevně dané cviky různě kombinují až se cvičení změní v naprosto „volný“ sparring, kdy žáci jednají dle principů stylu, technika „ztrácí podobu“ a je zaměněna za „reagování“. Chi Sau se pochopitelně necvičí na místě, nýbrž v pohybu všemi směry, s veškerými údery i s kopy, podmety, použitím loktů, klinčování, páčení apod… Některé školy mají vytvořeny celé Chi Sau „sekce“ či „programy“, kdy si žák musí krok od kroku pamatovat soubor pohybů a tím se má docílit kýženého výsledku, schopnosti reagovat na různé podněty. Tradiční školy žádné pevně dané „sekce“ nebo „programy“ nemají a necvičí, neb se pak již nejedná o reakci, nýbrž o provedení zapamatovaného pohybu zcela proti původní myšlence „Chi Sau“. Cvičení by mělo probíhat velmi uvolněně – ovšem s pružinovitým pnutím v rukou směrem na protivníka, nebo jakoukoliv částí těla, je-li v kontaktu. Žák by měl využívat, svádět, přesměrovat, přerušit sílu protivníka či se jí podvolit a přidat svoji. Mnohdy se Chi Sau přisuzuje větší význam než doopravdy má a některé školy dokonce cvičí jakési „Chi Sau proti Chi Sau“. Chi Sau je forma sparringu Wing Chun, provedení principů v praxi aplikací. Podobné cvičení se později provádí i s dlouhou tyčí, tzv. „Chi Gwan“. Dva cvičenci stojíce proti sobě zkříží tyče a techniky ze sestavy procvičují reagováním na způsob užití tyče protivníkem.
Jaam Jong Gung, San Hei Gwai Yun Gung
Jsou takzvaně „vnitřní“ cviky Wing Chun, které žák cvičí od úplného začátku. Slouží na probuzení síly celého těla, koncentraci, procvičení „myšlenky“, uvolnění a v neposlední řadě je to dobré zdravotní cvičení.